Ze zpráv ruské televize NTV
2. reportáž: po sestoupení svatého ohně
7. dubna 2007, Jerusalem, odpoledne
Verze s českými titulky: zde
Film si nemůžete stáhnout k přehrávání do počítače, jak je to obvyklé s videsoubory (např. AVI), které jsou na našich stránkách k dispozici. Tuto televizní reportáž si nemůžete přehrát jinak, než tím, že si ji pustíte v přehrávači přímo na této webové stránce (viz výše; mělo by se tak stát automaticky při otevření této stránky).
Rada pro ty, kteří mají pomalé internetové připojení:
Reportáž se vám bude za takových okolností přehrávat trhaně, bude se zastavovat apod. Doporučujeme spustit přehrávání (jako byste měli rychlý internet), nechat ho běžet, aniž byste ho sledovali. Až to po nějaké době postupně nějak přehraje celou reportáž, pusťte si ji znovu. Videsoubor s reportáží je nyní totiž stažen někam do vašeho počítače (je uložen v přechodné paměti vašeho internetového prohlížeče) a při druhém přehrávání se už přehrává z vašeho harddisku, takže by mělo prohlížení běžet plynule.
Níže uvádíme překlad ruského komentáře k reportáži:
V chrámu Hrobu Páně proběhl obřad, který na vlastní oči sledovaly tisíce poutníků v Jerusalemě a miliony televizních diváků po celém světě.
Po dlouhých modlitbách se blahodatný oheň objevil na kamenném loži, kde podle tradice bylo pochováno tělo Kristovo po jeho umučení na kříži.
Událost, kterou mnozí bez sebemenší pochybnosti nazývají zázrakem, sledoval korespondent NTV Jevgenij Sandro.
Dnes vše v chrámu proběhlo obvyklým způsobem. Je zvykem považovat blahodatný oheň za "nepálící". Např. lidé, kteří byli dnes přítomni u hrobu Páně se tímto ohněm dokonce "omývali" a mnohým z nich, zvláště to platí pro pravoslavné věřící, kteří mají dlouhé brady, plamen nespálil vousy a neutrpěli žádné popáleniny.
Podle obyčeje službu na sestupování blahodatného ohně konal pravoslavný řecký patriarcha Theofil. Modlí se v malé kapli, která se nachází ve středu chrámu Božího Hrobu. Tato kaple je nazývána "kuvuklie" a právě tam bylo tělo Kristovo tři dny od ukřižování do vzkříšení.
Do kaple vstupuje řecký patriarcha spolu s patriarchou arménským, ale oheň získává jedině řecký patriarcha. Mimochodem, tato skutečnost je jedním z bodů malého sporu mezi arménskou a řeckou pravoslavnou církví.
Před tím, než patriarcha vstoupí do kuvuklie, svlékne roucho i řízu a zůstane pouze v podřízníku. Činí se tak proto, aby s sebou nemohl vzít do hrobu křesadlo či zápalky. Kaplička je před tím pečlivě prohlédnuta policií, poté zapečetěna, aby tam nemohlo být skryto nic zápalného.
Theofil se modlil v kapličce asi 10 minut, po čemž byl skrze otvory v bočních stěnách kaple předán ven oheň - právě ten oheň, který - jak věří pravoslavní, arméni, koptové, syřané - nepálí a sestupuje od samotného Boha před Paschou, na Velikou sobotu.
Jako obvykle zde bylo přítomno ohromné množství lidu. Podle některých údajů očekávalo letos sestoupení blahodatného ohně přibližně 40 tisíc poutníků. Avšak jen deset tisíc z nich se mohlo vejít v chrámu Božího Hrobu, ostatní očekávali zázrak v přilehlých uličkách.
Mezi ostatními přítomnými byli také zástupci arabské pravoslavné mládeže, kteří velice hlasitě vítali sestoupení blahodatného ohně. Bubnovali, křičeli: "Není Boha kromě Boha pravoslavných" a "Ježíš Kristus je náš Bůh". Avšak nikdo je nevykáže ven.
Podle jedné tradice je kdysi nenechali dělat rámus v chrámu při bohoslužbě a blahodatný oheň nesestoupil po celý ten čas, co je drželi venku. Jakmile je vpustili dovnitř, oheň sestoupil.
Celá tato událost je obklopena nesmírným množstvím legend. Podle jedné z nich, až jednou blahodatný oheň nesestoupí, pak se tento rok, možná, stane pro lidstvo posledním a ti lidé, kteří budou v chrámu, zemřou.
Leč v tento rok - stejně jako půl druhého tisíce let, vše proběhlo dobře. První upomínky na sestupování svatého ohně se vztahují ke IV. století.
Další pravoslavné filmy s titulky ke stažení jsou zde.